10 ověřených tipů pro silnou imunitu dětí: pro rodiče, kteří chtějí víc

Jak posílit imunitu dětí?

Září bývá pro mnoho rodičů každoroční výzvou. Děti nastoupí do školky nebo školy – a s tím často přichází i nekonečný kolotoč rým, kašlů, nachlazení a viróz. A není se čemu divit. Po létě, kdy jsme si přirozeně dovolili trochu polevit v péči o zdraví – protože slunce, čerstvé ovoce a spousta pohybu venku „to přece vyřeší“ – nás návrat do běžného režimu mnohdy zaskočí.

Jenže co když je to právě léto, které by mělo být obdobím, kdy je klíčové imunitu cíleně posilovat?

Já osobně vnímám právě léto jako nejideálnější čas, kdy dětský organismus vyživit, nasytit a připravit na podzim a zimu. Doplňky stravy u nás přes léto nevysazuji – naopak je nastavujeme chytře a vědomě. Vyvažujeme jimi více zmrzlin, nachos, a i jídlo, které nemám úplně pod kontrolou – třeba když děti tráví čas u babičky.

Vím, že pokud budou děti koncem léta v dobré kondici a vnitřně „naboostované“, zvládnou nástup do školky nebo školy mnohem lépe – nejen fyzicky, ale i psychicky a celkově výkonnostně.

Když mi pak v září začnou chodit první zprávy s dotazem „Co teď nasadit na imunitu?“, vím, že je to už trošku pozdě.
Na druhou stranu – nikdy není pozdě začít. Péče o imunitu by neměla být jednorázovým opatřením, ale dlouhodobým přístupem.

Důležité je pochopit souvislosti. Přemýšlet komplexně, ne jen podle toho, jaký sirup nebo vitamíny zrovna nasadit.
A právě o tom je tento článek.

Nemám pro vás jeden zázračný recept. Ale mám 10 ověřených tipů, které se propsaly do zdraví stovek dětí, se kterými jsem měla možnost pracovat – včetně těch mých vlastních. A věřím, že i když si z nich osvojíte třeba jen polovinu, výrazně posílí nejen imunitu vašich dětí, ale i vaši každodenní pohodu.

Každý rodič totiž ví, jak náročné je, když jsou děti často nemocné – nejen kvůli bolesti a diskomfortu, ale i kvůli omezení v běžném životě, ve výletech, společných chvílích a vnitřní svobodě celé rodiny.

Tak si udělejte chvilku pro sebe – a pojďme na to krok za krokem.
Přirozeně, srozumitelně a dlouhodobě udržitelně.

A začněme od toho úplně nejzákladnějšího.
Ne od vitamínů, ne od otužování…

Začněme od prvoka

Ano, čtete správně.

Ať už to zní jakkoli nekomfortně, každý z nás je hostitelem milionů mikrobů – kolonií mikroskopických organismů, které obývají celý náš povrch i vnitřek. A právě tyto mikroby pomáhají budovat náš imunitní systém, který se je na oplátku učí tolerovat.

Složení těchto mikrobů má zásadní vliv na naše zdraví, o čemž dnes už nikdo nepochybuje. Potvrzují to stovky studií – a právě zde se dostáváme ke střevnímu mikrobiomu.

Střevní mikrobiom = základní stavební kámen imunity

Střevní mikrobiom, tedy mikrobiální osídlení našich střev, hraje v imunitě naprosto klíčovou roli. Není náhodou, že se dnes střevo označuje jako „první mozek“ – jeho funkce totiž daleko přesahují samotné trávení.

Zmiňme si alespoň tři zásadní role:

• Zpracování potravy

• Získávání a syntéza látek potřebných pro chod organismu (vitamíny, minerály, mastné kyseliny…)

• Udržování střevní bariéry – tedy brána, která rozhoduje, co se dostane (nebo nedostane) do krevního oběhu

To vše zajišťuje nespočet druhů bakterií a dalších mikroorganismů, které spolu žijí v určité rovnováze – ať už ve vzájemné spolupráci nebo v souboji o prostor. Tato rovnováha je klíčová pro správné fungování nejen imunity, ale celého těla.

Mozek, střevo a mikrobi: dokonalá síť

Zajímavé je, že mikrobiom neovlivňuje pouze tělo – ale i náladu, emoce a dokonce naši chuť na určité potraviny. Mezi střevem a mozkem vede komplexní nervová „dálnice“ – a jejími vyslanci jsou právě mikrobi. Nepřetržitě posílají informace do mozku, který je zpracovává a reaguje na ně.

Studie dnes potvrzují souvislosti mezi složením mikrobiomu a nemocemi jako je obezita, astma, autoimunitní onemocnění nebo autismus. U některých diagnóz se dokonce podařilo určit konkrétní druhy mikrobů, které s nimi přímo souvisejí.

Z toho vyplývá jasný závěr:
👉 Bez zdravého mikrobiomu nemůže být zdravý imunitní systém.

A tedy – pokud chceme zdravou imunitu, musíme "krmit" ty správné mikroby.

Kde to všechno začíná?

Základy mikrobiomu dítěte vznikají dávno před jeho narozením. Hraje roli životní styl maminky v těhotenství, způsob porodu (přirozený porod versus císařský řez), kojení a později zavádění prvních příkrmů. Právě tyto první roky života formují „mikrobiální koktejl“, ze kterého čerpá celý organismus.

Ale pozor – z dobrého startu nelze čerpat donekonečna.

I perfektně nastartovaný mikrobiom může být později oslaben nevhodnou stravou, stresem, toxiny nebo třeba antibiotiky. A naopak – i když začátek nebyl ideální, stále máme možnost mikrobiom posilovat a vylepšovat.

Proto platí:
👉 Imunita není něco, co jednou získáme – je to celoživotní proces.

Nikdy nemáme „hotovo“. Ale každý den máme šanci něco zlepšit.

Jak své děti krmit „zdravými mikrobi“ a jak ještě můžete jejich zdraví pozitivně ovlivnit se dočtete v následujících deseti bodech: 

1. "Čistota půl zdraví, špína dvojnásob."

Nikdy nezapomenu, jak tuhle větu pronesl pan doktor Erban, když jsme spolu seděli v jeho kabinetu ve výzkumáku, popíjeli „dehet“ (jak on říkal kávě) a vedli debatu o konzervaci potravin. Tohle jednoduché heslo výstižně shrnuje celý přístup k budování imunity dětí.

Proto – přivítejte bakterie do svého života!

Sterilní prostředí dítěti neprospívá. Právě naopak – kontakt s mikroby je nezbytný pro vývoj zdravé imunity. Dítě si skrze kontakt s různorodými bakteriemi (a ano, i špínou) vytváří vlastní mikrobiální mix – svůj osobní štít, který ho bude chránit celý život.

Dalo by se říct, že čím větší bakteriální diverzita, tím silnější a komplexnější imunitní odpověď.

Nemusíte nechat dítě skákat do hnoje – žádný extrém není žádoucí. Ale současný trend neustálé sterilizace prostředí není pro děti zdravý.
👉 Není potřeba několikrát denně dezinfikovat místa, kde si batolata či větší děti hrají.

Platí to i v případě, že doma máte domácí mazlíčky. Platí to i tehdy, když dítě všechno olizuje a strká do pusy – je to jeho přirozený způsob, jak si vytváří silnou obranyschopnost.

Stále více výzkumů ukazuje, že děti vyrůstající v prostředí bohatém na mikroby mají nižší výskyt alergií a atopických potíží. Dá se říct, že tímto každodenním „sběrem mikrobů“ vlastně probíhá něco jako přirozené, šetrné očkování – evoluční cestou.

A co chemie?

Zamyslete se také nad tím, čím sterilitu doma vlastně zajišťujete.

Běžné dezinfekční a čisticí prostředky často obsahují toxické chemické látky, jejichž stopy zůstávají na površích. A právě tyto povrchy pak děti olizují nebo se jich dotýkají rukama, které si dávají do úst. Pokud už používáte konvenční čističe, je nutné povrchy následně otřít ještě jednou – tentokrát od chemie.

Ideální volbou je ale přechod na non-toxic domácnost a používání přírodních mycích prostředků.

 

2. Kojení – první výživa i první mikrobi

Kojení dítěti nepřináší „jen“ výživu – je to také způsob, jak v jeho střevech osídlit správné mikrobiální kmeny. Právě díky kojení se v tlustém střevě usazují žádoucí mikrobi a následně jsou mateřským mlékem dál podporováni a vyživováni.

Z tohoto pohledu je velmi cenné pokračovat v kojení i po šesti, dvanácti nebo více měsících. Kojení má totiž nejen nutriční, ale i imunitní, mikrobiální a psychický benefit.

Umělá mléka dnes obsahují různé formy prebiotik a probiotik, což je skvělé, ale přesto nemohou plně nahradit komplexní a živé složení mateřského mléka – zejména co se týče přenosu protilátek, mikronutrientů a živých složek podporujících mikrobiom.

Jsem ráda, že dnes máme k dispozici kvalitní umělé formule – v mnoha případech doslova zachraňují výživu dětí! Zároveň je ale důležité vnímat jejich limity vědomě. Pokud je možnost kojení, nebo v pravý čas přechod na plnohodnotnou stravu, je to skvělá cesta, jak podpořit tu nejpřirozenější formu výživy – tu, na kterou jsme evolučně připraveni a která nás po staletí formovala ve zdraví a síle.

3. Stravování

V běžném denním kolotoči si často ani neuvědomíme, jak moc některá jídla nebo jejich kombinace mohou podkopávat imunitu a zatěžovat organismus. A u dětí to platí dvojnásob – jejich trávicí systém je křehčí, citlivější a některé kombinace potravin jsou pro něj skutečně náročné.

Nepřeháním, když řeknu, že nevhodně sestavený jídelníček může dlouhodobě a systematicky oslabovat organismus. Mluvím například o kombinaci luštěnin a živočišných produktů (např. čočka s masem), což bývá zejména pro malé děti velká nálož bílkovin najednou. Zvláštní pozornost si zaslouží i první příkrmy – obzvlášť příliš rychlé zavádění nových a nových potravin může být pro nezralé střevo těžko zpracovatelné a spíše kontraproduktivní.

Z pohledu tradiční čínské medicíny (i mých zkušeností) hraje důležitou také tzv. termika potravin. Narážím tím hlavně na citrusy, tropické plody nebo mléčné výrobky. Tyto potraviny organismus ochlazují a některé ho i zahleňují (ano, to opravdu není mýtus). Jinými slovy – při nastydnutí, kašli, rýmě nebo chřipce nemusí být ideální sahat po pomerančových freshech, mandarinkách nebo mléčných výrobcích.

A co vitamín C? Ten můžete získat mnohem efektivnějším způsobem – například z kapusty, brokolice, červené papriky, petržele, a pokud už exotika, pak papája tělu dodá víc vitamínu C než pomeranč.

Pak jsou tu živiny, které dětem často chybí – v běžném jídelníčku je jich jen minimum a tělo si je navíc neumí samo vytvořit. Přitom právě tyto mikronutrienty jsou zcela zásadní pro správné fungování celého organismu – nejen pro odolnost vůči nemocem, ale i pro zdravý vývoj, psychiku, mentální výkon a celkovou vitalitu.

Když chybí, je to znát. Dítě neprospívá tak, jak by mohlo, a jeho organismus je přirozeně náchylnější k nemocem, viz bod 4 a 5.

Neměli bychom zapomínat na živé potraviny – tedy ty, které obsahují přirozené probiotické kultury, enzymy a další aktivní složky. Právě ty pomáhají udržovat zdravou střevní mikroflóru, která je naprosto zásadní pro imunitu, trávení i duševní pohodu. Není náhodou, že více než 70 % imunitních buněk sídlí právě ve střevech – a jejich kondice úzce souvisí s tím, co jíme a jak „živá“ je naše strava.

Jídelníček by měl stát na čerstvých, živých potravinách, ne na průmyslově zpracovaných či trvanlivých produktech. Myslete na to každý den a cíleně zařazujte různé formy fermentovaných potravin, které dětem přirozeně podporují mikrobiom a tím i celkovou odolnost.

Skvělými zdroji jsou například:

• kysané zelí, ideálně nepasterizované (tedy ne to běžně dostupné v supermarketech, které je sice kyselé, ale kvůli pasterizaci bez živých bakterií. Pasterizace zabíjí bakterie kvůli delší trvanlivosti, ale tím klesá i zdravotní přínos potraviny pro mikrobiom.)

• kimchi – fermentovaná korejská zelenina, u dětí se osvědčuje mírnější varianta bez chilli,

• fermentovaná zelenina, např. brokolice nebo květák, které lze jednoduše připravit i doma v jemnější, dětské verzi,

• fermentované mléčné výrobky, především kefír a kvalitní jogurty zrající ve skle, ideálně z malých farem a z mléka plemen jako Jersey nebo jiných A2 typů – tyto varianty obsahují méně zánětlivou formu kaseinu a často jsou lépe snášeny i u dětí s přecitlivělostí na běžné mléčné výrobky,

• dlouhozrající sýry, zejména parmezán, který je výživově velmi cenný – je bohatý na bílkoviny a vápník, obsahuje minimum laktózy a díky enzymatickému zrání je přirozeně plný probiotických kultur a enzymů podporujících trávení,

Parmezán navíc často dobře snášejí i děti, které jinak mléčné výrobky netolerují – a díky své výrazné chuti stačí opravdu malé množství, které pokrmu dodá nejen nutriční hodnotu, ale i chuťový efekt umami, který děti přirozeně láká. Jen malá poznámka – Grana Padano není totéž, má kratší dobu zrání, jiné složení a nelze ho považovat za stejně výživnou superpotravinu.

U malých dětí samozřejmě platí: začínejte pozvolna, s ohledem na věk a individuální reakce. Ale i malé množství fermentovaných potravin zařazované pravidelně má zásadní vliv na imunitní stabilitu, zdravé trávení i celkovou vitalitu.

A jako ve všem platí: na co si dítě zvykne v raném věku, bude pro něj přirozené i v dospělosti. Pokud dítě od začátku zná chuť rybího oleje, fermentovaných potravin nebo lehce štiplavých tónů, nebude je později odmítat. Chuťové vjemy a návyky se totiž vytvářejí už v období prvních příkrmů – a právě tam máme jako rodiče obrovskou moc.

Občas ale nastane období, kdy se i ten nejlepší strávník promění ve vybíravého záškodníka  – začne odmítat známé chutě nebo prostě „nemá na nic hlad“. Je to normální. Vývojové fáze (typicky růst zubů), emoční výkyvy nebo třeba začátek školky – to vše může dočasně ovlivnit apetit. V takovém období je klíčové netlačit, zachovat klid a pohodu u stolu, ale zároveň nevzdávat se kvality. Hravá forma, společné vaření nebo promyšlené kombinace oblíbených surovin často dokážou malý apetit znovu nastartovat.

🟡 A když to přece jen nejde, pomozte si chytrými doplňky, které opravdu fungují. Probiotika Frank fruities jsou navržená tak, aby podporovala střevní mikrobiom dětí i dospělých – bez kompromisů ve složení. Nejde o  „bonbóny“, ale o funkční gummies postavené na ovocné bázi, bez přidaného cukru, sladidel, želatiny a umělých příchutí.

Tyhle gumové vitamíny nejsou kompromisem – ale odměnou. Prospějí, potěší a budou chutnat. A to někdy stačí jako první krok zpátky k vyváženému jídelníčku.

S tabletem před talířem to nefunguje.

Dítě si nikdy nevybuduje zdravý vztah k jídlu, pokud je při jídle rozptýlené obrazovkou. A vztah k jídlu je jedním z nejdůležitějších vztahů, který si během života vytváříme. Pokud to zvládnete uchopit už v raném věku – pecka! Dítě má vyhráno. Bude z něj malý gurmán, který:

✔️ se nebude přejídat,
✔️ bude si umět jídlo vychutnat,
✔️ pozná, co jeho tělu dělá dobře,
✔️ a bude jíst s radostí a vědomě.

Vztah na celý život. A základ zdraví.

Maminky často říkají: „když on u jídla jinak nevydrží… pořád mu odbíhá pozornost… nesní toho tolik…“

Zkuste dítě zabavit jinak než obrazovkou, stolujte společně – a možná zjistíte, že dítě sní přesně tolik, kolik jeho tělo právě potřebuje.

Když totiž trávení funguje správně (když je mozek zaměstnaný sledováním tabletu, nedokáže se plně věnovat přijímání potravy), komunikace mezi střevními receptory a mozkem je aktivní. Tělo vyšle jasný signál:
„Hotovo. Děkuji, stačilo.“

To je ten stav, kdy si dítě přirozeně buduje:

• zdravý vztah k jídlu,

• schopnost naslouchat tělu,

• a dovednost regulovat příjem potravy.

Navíc – když příjem potravy probíhá vědomě a fyziologicky správně, tělo z ní získá více živin, mikronutrientů i enzymů, které skutečně využije.  Jídlo není jen palivo. Je to výchova, vztah, rituál i biochemie. A všechno to začíná… právě u stolu, na picnikové dece, na maminčině klíně.

4. Vitamín D3

Vitamín D by měl být základním suplementem každého dítěte. Získat ho v dostatečném množství ze stravy je prakticky nemožné a v našich zeměpisných šířkách je to během většiny roku nereálné ani ze slunce (více v článku: Máte dostatek vitamínu D? Praktický průvodce).

Dětský organismus je v neustálém růstu, vývoji a adaptaci – už to samo o sobě klade vysoké nároky na imunitu. Když k tomu přidáte nápor virů a bakterií, který přichází s nástupem do školky nebo školy, je jasné, že tělo potřebuje podporu.

Zajistíte-li stabilní přísun klíčových vitamínů, živin a mikronutrientů, výrazně tím posílíte nejen odolnost vůči nemocem, ale i schopnost zvládat stres a zátěž každodenního života ve školním prostředí.

Zhruba od jednoho roku je vhodné k vitamínu D3 přidat i vitamín K2 – tyto dva vitamíny spolu v těle úzce spolupracují a pro správné fungování potřebují být v rovnováze (více v článku: Máte dostatek vitamínu D?). Nejenže tím maximalizujete účinek D3, ale zároveň předcházíte deficitu K2, který bývá častý zejména u starších dětí.

🟡 Skvělou kombinaci nabízí např. kapky Kids Omega 3 D3/K2 – ideální pro děti od jednoho roku.

🟡 Pro nejmenší (do 1 roku) doporučuji Viridikid D drops, které jsou velmi šetrné a kvalitní.

🟡 U větších dětí nebo teenagerů, kteří už preferují kapsle, můžete zvolit komplexní řešení s obsahem hořčíku.

 

5. Omega-3 mastné kyseliny

Omega-3 patří – spolu s vitamínem D – mezi naprostý základ pro zdraví dětí. Tělo si je nedokáže samo vytvořit a z běžné stravy je často nelze získat v dostatečném množství.

Možná jste slyšeli, že stačí jíst ryby. Ve skutečnosti to tak jednoduché není. Aby ryba obsahovala dostatek omega-3, musí splňovat určitá kritéria: správný druh, čerstvost, původ... Takové ryby nejsou snadno k dostání. Navíc, omega-3 jsou velmi citlivé na teplo, a při vaření se snadno znehodnotí. Často doslova „zůstanou v pánvi“.

Omega-3 jsou přitom pro tělo nepostradatelné:

• hrají zásadní roli ve vývoji mozku a nervové soustavy,

• podporují zdravou funkci imunity i hormonální rovnováhu,

• působí protizánětlivě a pomáhají udržovat v těle tzv. prostaglandinovou rovnováhu,

• a podle výzkumů mohou mít v určitých fázích vývoje vliv i na výši IQ dítěte.

Kdy a jak omega-3 zařadit?

🟡  Už při zavádění příkrmů lze omega-3 podávat ve formě oleje – ideálně přímo na lžičku.

🟡 Od cca jednoho roku věku doporučuji nasadit komplexní doplněk Kids Omega-3 + D3/K2 v kapkách.

🟡  Pokud máte doma malého gurmána, který nechce žádné kapky, můžete zkusit gummies – bez pachuti, s čistým arktickým rybím olejem.

🟡  Pro větší děti nebo teenagery jsou vhodné i kapslové formy, například z krillu – s obsahem astaxanthinu, silného antioxidantu.

A ještě jedna rada, jak se orientovat při výběru omega 3. Při výběru omega-3 doplňků je zásadní pohlídat si poměr mezi omega-3 a omega-6 mastnými kyselinami. Omega-6 sice v těle hrají důležitou roli (například při zánětech nebo hojení), ale v přebytku mohou přispívat k chronickému zánětu a oslabovat imunitu. Moderní strava bohužel přináší přesně tento problém: mnohonásobně vyšší příjem omega-6 než omega-3, a to už i u malých dětí. Nachází se prakticky ve všech průmyslově zpracovaných potravinách – od křupek, přes běžná vejce, až po ryby z intenzivního farmového chovu.

👉 Proto při výběru doplňku stravy sledujte, zda neobsahuje kromě omega-3 také omega-6 – šlo by o pravý opak toho, čeho chcete dosáhnout.

A ještě jedna věc: i když je na některých potravinách (např. vejcích) uvedeno „vysoký obsah omega-3“, neznamená to, že neobsahují zároveň i ještě vyšší množství omega-6. Legislativa to bohužel neupravuje – důležitější než nápisy na obalu je tedy vlastní úsudek a vědomý výběr.

 

6. Multivitamín a/nebo zinek

Multivitamíny nejsou o přehnaném dopování těla, ale o chytře cílené podpoře tam, kde běžná strava nestačí. Doplňky stravy mají smysl – zejména tehdy, když nechceme nechat organismus dlouhodobě strádat kvůli opakujícím se výživovým deficitům.

Zhruba od 3 let, v některých případech i dříve, je multivitamín vhodným pomocníkem – vždy ale záleží na tom, jak vypadá reálně jídelníček vašeho dítěte.

Nedá zeleninu, ovoce, mléčné výrobky nebo se doma často točí stejné potraviny? Pak není multivitamín žádný nadstandard, ale smysluplná prevence.

Pokud je výživa vašeho dítěte pestrá a kvalitní, doporučuji mít alespoň po ruce zinek – ideálně v čisté, dobře vstřebatelné formě. Je skvělý při prvních příznacích nachlazení nebo virózy, podporuje imunitní reakci a může významně zkrátit i zmírnit průběh nemoci.

🧬 Zinek je esenciální minerál, který se účastní více než 300 enzymatických reakcí v těle, včetně těch, které souvisejí s rozpoznáním a likvidací virů a bakterií.

🟡  Pro malé děti doporučuji vitamínové gummies of Frank fruities a stejně tak i zinek (ten je vhodný pro celou rodinu, pro malé i velké!). Hravá a chutná forma podávání, ale na na úkor složení! To zůstává čisté bez přidaných cukrů, sladidel, želatiny apod.

🟡 Pro větší děti, které zvládnou kapsle, je skvělou volbou Viridikid Multi – komplexní a čistý doplněk se vším důležitým.

 

 

7. Antibiotika – s rozvahou a se znalostí souvislostí

Nasazení antibiotik by mělo být vždy pečlivě zvážené. I jedna jediná antibiotická kúra může významně narušit rovnováhu střevního mikrobiomu – a tím i imunitního systému. Následky mohou přetrvávat týdny, měsíce i roky, a projevují se nejen opakovanými nemocemi, ale i trávicími nebo kožními potížemi.

Vždy se proto ptejte:

Je léčba antibiotiky skutečně nutná?
Existuje méně invazivní varianta?
Jsou k dispozici antibiotika, která lépe cílí na konkrétní nález?

Dnešní medicína má širokou škálu antibiotik, ale jejich nasazení by mělo být opravdu indikované a přesně cílené. Nechte si ideálně potvrdit původ infekce (bakteriální vs. virový), protože antibiotika proti virům nezabírají.

Slovo „antibiotikum“ doslova znamená „proti životu“ – a to se bohužel týká i přátelských bakterií v našem těle. Proto má smysl během a po léčbě pracovat na obnově mikrobiomu.

Ne všechna probiotika však vedle antibiotik přežijí – často je většina z nich antibiotiky zničena dřív, než stihne v těle působit. Proto doporučuji specifické, klinicky ověřené kmeny, které byly vyvinuty právě pro použití během antibiotické léčby.

🟡  Optibac On Antibiotics – obsahuje tři probiotické kmeny, které dokážou přežít současné užívání antibiotik i kyselé prostředí žaludku. Jsou navržené tak, aby podporovaly rovnováhu mikrobiomu i během náročné léčby. Můžete je podávat dospělým i dětem.

8. Stres – skrytý sabotér dětské imunity

Možná tě to překvapí, ale…
Dítě, které vyrůstá v harmonickém, emočně bezpečném prostředí, bývá zdravější než dítě, které sice jí ukázkově, více sportuje, ale zažívá nezdravou míru stresu. Stres totiž není „jen“ psychická nepohoda – mění doslova celé vnitřní nastavení organismu.

Ve chvíli, kdy tělo vyhodnotí situaci jako ohrožující (ať už je to odloučení od maminky ve školce, pocit nepřijetí, napětí doma…), aktivuje stresovou osu HPA (hypotalamus-hypofýza-nadledviny). Tato osa vyplaví kortizol a adrenalin, tedy stresové hormony, které nastartují reakci bojuj nebo uteč. Tělo přesměruje krev do svalů, zvýší tep, dech, ale dočasně vypne imunitní systém, trávení a reprodukční funkce. Energie jde do přežití. Pokud stres trvá déle, tělo se vyčerpá – a dítě je náchylnější k nemocem.

Školka, školní docházka a častá nemocnost? Není to jen o virech.

Mnoho dětí začne být opakovaně nemocných právě po nástupu do školky. Automaticky to přisuzujeme „více bacilům v kolektivu“. Ale není to tak jednoznačné.

Změna režimu, nové tváře, odloučení od rodiče, tlak na adaptaci, první konflikty, (ne)vstřícné paní učitelky – to všechno může být pro dětský nervový systém obrovská zátěž. Tělo dítěte pak vyhodnotí situaci jako stresovou – a imunita se odstavuje na vedlejší kolej.

Stres z výkonu? I u dvouletých dětí.

Možná nechtěně. Ale stává se to. Když dítě neustále chválíme za výkon („Ty jsi ale krásně dlouho spal!“, „Šikovně jsi všechno snědl!“), může v něm vznikat neviditelný tlak: že naše láska je podmíněná výsledky. A to i ve věku 2–3 let. Některé děti stresuje i zdánlivá maličkost – zouvaní bot, přílišná očekávání, jízda v autosedačce... a stres se hromadí. Bez možnosti uvolnění.

Proč je stres tak podceňovaný, a přitom tak zásadní?

Z hlediska evoluce jsme na stres zkrátka nepřipraveni jinak než jako na fyzické ohrožení. V těle se spouští stejné reakce jako při útěku před tygrem – jenže dnes už neutíkáme, ale „sedíme s tím“ v autosedačce, ve školce, doma při večeři.
A stresové hormony v těle zůstávají. Tělo se dlouhodobě nemá kde „vybít“, ale imunitní systém přesto vypíná.

V dlouhodobém stresu se může tvořit i méně imunitních buněk (např. lymfocytů), snižuje se funkčnost přirozených zabíječů (NK cells) a mění se i slizniční imunita. To vše zvyšuje náchylnost k infekcím.

Co s tím? Dovolme dětem emoce – ať je to klidně řev, pláč nebo dupání

Stres potřebuje ventil. Je prospěšné nechat dítě, aby si dovolilo vypustit páru – vykřičet se, vyvztekat, vyplakat. Jde o přirozené uvolnění nahromaděných emocí, které by jinak mohly zůstávat uzamčené v těle a působit chronické napětí. Dítě tak zpracuje stres fyzicky i emočně, což je evolučně daný mechanismus, jak si tělo udržuje rovnováhu.

Totéž platí pro nás dospělé: i my bychom se měli pravidelně dostat do fyzického pohybu, který pomáhá stres vypustit. A pokud to nezvládáme, děti to často vycítí – a začnou to za nás „zastavovat“ nemocemi.

Stres rodičů = stres dětí. A to i nevyřčený.

Děti cítí naše emoce. I když se tváříme vesele, když „nedáváme najevo“ únavu nebo smutek – děti to vědí. Ne přes slova, ale přes nervový systém, přes neverbální energii. Zvlášť maminka – ta, která o dítě většinou pečuje nejvíce – je s ním často regulačně a emočně propojená.

Pokud jsme ve stresu my, dítě to buď převezme… nebo nás „zastaví“ skrze vlastní nemoc, abychom se konečně na chvíli zastavily i my.

Nezapomínejte:

• Stres spouští v těle doslova „biologický nouzový režim“.

• Imunitní systém v první fázi stresu dočasně vypíná – a časté stresy tak zanechávají stopy.

• Nemocnost ve školce nemusí být jen o „bacilech“, ale o psychickém tlaku.

• Dovolme si i dětem bezpečně vybít napětí – dupat, křičet, běhat, objímat, brečet.

• Děti nás necítí skrze slova, ale skrze naši nervovou soustavu. A proto i náš stres je jejich stresem.

9. Otužování

Otužování je typickým příkladem tzv. eustresu – zdravého, přirozeného stresu, který trénuje adaptabilitu těla a posiluje jeho celkovou odolnost. Krátkodobé působení chladu stimuluje kardiovaskulární i imunitní systém, zlepšuje termoregulaci a zvyšuje hladinu některých hormonů (např. norepinefrinu), které podporují bdělost, energii i dobrou náladu. Pravidelný kontakt s chladem navíc vede k lepší toleranci nízkých teplot a nižší nemocnosti – a to nejen u dospělých, ale i u dětí.

Otužování ale musí být přirozené, postupné a bezpečné. Ideálním obdobím pro začátek bývá jaro nebo léto, kdy tělo není oslabené zimním stresem. Děti je vhodné vést k chladu hravou formou – například pobytem naboso, kratším časem venku v lehčím oblečení, vlažnou sprchou nebo koupáním ve studené vodě v teplých měsících. V žádném případě však nejde o soutěž nebo překonávání extrémních výzev.

Tělo má schopnost tzv. termogeneze, tedy vytvářet si teplo vlastními mechanismy – především aktivací hnědé tukové tkáně a zrychlením metabolismu. Když ale děti neustále balíme do několika vrstev oblečení, přetápíme domácnosti a bráníme jim v kontaktu s přirozeným prostředím, tyto funkce zakrňují. Dítě pak reaguje přecitlivěle i na drobné výkyvy teplot – tedy například na známé „ofouknutí“.

U nás doma se otužování stalo přirozenou součástí života. A jako u většiny zdravých návyků platí, že největší sílu má osobní příklad. Děti velmi citlivě vnímají, když něco děláme s radostí, když zvládneme výzvu, když se po ní cítíme dobře – a často se pak chtějí přidat a zažít ten pocit taky. Stačí jim k tomu dát prostor, příležitost, vysvětlení. Bez tlaku, bez nucení. A hlavně – bez přenášení vlastních strachů („rychle, ať tě neofoukne“, „honem, musíme tě zahřát“), které bývají větším sabotérem než samotný chlad.

Otužování není jen trénink těla – je to i trénink důvěry. Důvěry ve vlastní sílu, ve schopnost těla zvládnout zátěž, zůstat v rovnováze. A právě to je podle mě největší dar, který tím můžeme sobě i dětem předat. Proto je otužování skvělým „dopinkem“ i pro každou mámu. Když totiž sama věříte, že vaše tělo je silné, přirozeně začnete věřit i v odolnost svých dětí. A právě tahle změna v myšlení často spouští „zázraky“, které bychom jinak přisuzovali třeba doplňkům stravy. Vede vás to do stádia, kdy nepředpovídáte negativní scénáře, některé věci přejdete a nebo si je dokonce užijete. Mokro v botách, zapomenutá čepice ... to rozhodně nemusí být důvody k nemoci. 

Když jsem byla malá, měli jsme doma tak trochu „sparťanskou výchovu“. A věřte mi nebo ne, i když jsme se s tátou vrátili z lyží a já byla promrzlá na kost, s omrzlinami na prstech, mamka naběhla, dala mi čaj, domácí buchtičku, zabalila mě do deky… a za hodinu už bych ani nepoznala, že jsem byla na pokraji umrznutí. Bez následků, bez rýmy, bez nemoci. 😊 Neříkám, že to bylo ideální – někdy to bylo opravdu na hraně a já sama jdu dnes jako rodič jinou cestou, ale jedno je jisté – zocelilo mě to.

U nás doma je krásně vidět, že stačí jít příkladem - žít to. Olíček si doslova zamiloval ledovou vodu – sprchu, jezírko, bazén. Přidal se přirozeně, bez přemlouvání. Riley je v tomhle opatrnější, ale i tak si nachází svou vlastní cestu. A už jen to, že nám fandí, je úžasný začátek. Protože i zvědavost a pozorování jsou důležité části procesu.

Dnes máme doma Cool Pool – ochlazovací bazén, který využíváme téměř denně. Nejen pro osvěžení, ale jako každodenní trénink odolnosti a prevence proti nemocem. (Pokud byste zvažovali pořízení, přidávám slevový kód: ENERGYMAMA10.)

Ano, chlad je stresor. Ale když je dávkován vědomě, citlivě a v době, kdy je dítě zdravé a v pohodě, stává se z něj užitečný nástroj pro budování fyzické i psychické odolnosti. Tělo se učí zvládat zátěž, adaptovat se a „nepanikaří“ při prvním podzimním větříku. A přesně to chceme – děti, které důvěřují svému tělu, nebojí se světa a rostou v síle!

 

 

10. Příroda. Ten nejlevnější, a přitom nejúčinnější „posilovač“ imunity.

Běhání venku, lezení po stromech, propadnutí do kaluže, ztracená čepice nebo zapomenuté rukavice – to všechno jsou zážitky, které možná vypadají jako „malé nehody“, ale ve skutečnosti trénují tělo i psychiku dítěte daleko víc než jakákoli prevence v sirupu. Právě přirozený pohyb v přírodě, na čerstvém vzduchu a mimo kontrolované prostředí, je tím, co imunitní systém dítěte potřebuje nejvíc.

Dětské aktivity venku navíc přirozeně zvyšují hladinu endorfinů – hormonů štěstí, které podporují duševní rovnováhu, dobrou náladu i kvalitu spánku. A jak víme, psychika a imunita jdou ruku v ruce.

Pobyt venku ale není jen o zdraví – je to taky o vztazích. Čas strávený společně v přírodě, kdy jsou děti skutečně viděné, vnímané a milované, kdy dostávají naši pozornost a uvolněnou energii, se propisuje hluboko do jejich emocionálního nastavení. Tyhle chvíle jsou doslova „živiny“ pro duši i tělo – a podle některých psychoneuroimunologických výzkumů se právě pozitivní emoce a pocit bezpečí významně podílí na funkci imunitního systému.

 

Ve výsledku je imunita dítěte i odrazem toho, jak se cítí, jakou atmosféru doma vnímá, jak o sebe pečuje jeho maminka, potažmo celá rodina. A ano, někdy je období náročné, jindy lehké – i to je v pořádku. Důležité je vědět, že máme nástroje, jak si pomáhat: kvalitní jídlo, spánek, příroda, pohyb, doplňky stravy. Ale hlavně… ty nejcennější věci jsou zdarma.

Stačí si občas lehnout do trávy, projít se bosky po kamínkách, vypnout hlavu, zasmát se, večeřet bez televize, říct ne a nebo jít spát o něco dřív.

Ať už je léto, nebo zima – přeji vám, ať se cítíte skvěle, ať jste taky energy! 
Kdybyste potřebovali cokoli probrat nebo poradit s výběrem doplňků, napište mi do chatu, najdete ho vpravo dole.

Opatrujte se!
Míša